Jaký je váš duchovní dar?

Pamatuji si, jak jsem jednou sledoval film, ve kterém rodina společně otevírala dárky na Štědrý den. Seděli v kruhu kolem vánočního stromečku, děti dychtivě strhávaly papíry z dárků a v pozadí hrála sváteční hudba – víte, ta typická vánoční filmová scéna.

Zatímco manžel rozdával dětem dárky, žena se prohrabovala kolem stromečku, jako by hledala něco konkrétního. Konečně našla, co hledala, a zvedla malou krabičku. S úsměvem se do ní pustila, zjevně očekávajíc, že najde tu jednu věc, po které toužila. Po rozbalení však zjistila, že dárek nebyl takový, jak si myslela. Byla zdrcená a zklamaně odešla z místnosti.

Už jste někdy byli zklamáni Bohem kvůli daru, který jste neměli?

Objevte, jaké dary nemáte

Každý křesťan má svou jedinečnou, specifickou směs duchovních darů. Součástí cesty objevování našich darů je zjištění, které dary nemáme . Christian A. Schwarz (2001) ve své knize Tři barvy služby píše: „Pokaždé, když objevím dar, který nemám, je to důvod k oslavě.“ Proč? Protože zúžení našich darů nám umožňuje jasněji se zaměřit na dary, které máme, a začlenit je do naší služby.

Navíc, když si uvědomíme dary, které máme – a nemáme – naučíme se úžeji spolupracovat s ostatními křesťany, kteří tyto dary mají. Stejně jako každá část těla musí spolupracovat, aby fungovala jako celek, musí totéž dělat i tělo Kristovo. Naše osobní kombinace darů nás činí jedinečnými, a proto schopnými sloužit tělu svým vlastním, specifickým způsobem.

V mé malé skupině bydlí pár se dvěma malými dětmi. Každý týden nám tento pár s radostí otevírá svůj domov, poskytuje jídlo, společenství a vede smysluplné biblické studium a diskusi; je jasné, že Pán dal tomuto páru dar pohostinnosti.

V naší skupině je ještě jedna rodina s malými dětmi, ale manželka je poměrně introvertní a nezvládá pomyšlení, že by k ní každý týden někdo chodil domů. S manželem jsou však hudebně nadaní (dar, který hostitelský pár nemá); toto duo s radostí vede malou skupinu v chvále a uctívání pokaždé, když se setkají.

Je špatné, že hostitelský pár není hudebně nadaný a nemůže vést hudební vystoupení ani biblické studium? Ne! Je špatné, že druhý pár neotevírá svůj domov každý týden pro malou skupinu? Ne! Toto je jednoduchý příklad toho, jak nás Bůh obdarovává každého jinak a pak používá naše jedinečné dary ve prospěch svého království.

Bůh tě vybaví

Kdysi jsem sloužila v kostele s rostoucí populací „malých lidí“. Každý týden byla dětská služba naplněna na maximum, ale nikdy se nezdálo, že by bylo dost pracovníků, kteří by pomohli. Vedoucí dětské služby jednou přiznala: „Řekla jsem manželovi, že potřebuji, aby mi s dětmi pomohl, ale on mi řekl, že se ‚necítí povolaný‘ a ‚neumí s dětmi vycházet‘. Není to tak těžké – jen potřebujeme někoho v místnosti!“

Bohužel, takto se na službu dívá mnoho lidí. Jako by vnímali, že Bůh si libuje v tom, že je volá k úkolům, které v žádném případě neodpovídají jejich daru. Když se však podíváme na to, co nám říká Bible, vidíme, že tomu tak není.

Bůh nás nepovolává k úkolům, na které nás nepřipravil a pro které nám nedal dary, abychom se k nim vypořádali. Pokud jste dostali duchovní dar, ale nepoužíváte ho, jste jako služebník v podobenství o hřivnách (Mt 25,14–30), kterému byla dána hřivna, jen aby ji zakopal do země. To zjevně nebyla představa, kterou měl jeho pán, když hřivnu dal, stejně jako si Bůh nepřeje, abychom nedostatečně využívali duchovní dary, když nám je dal.

Místo toho bychom se měli snažit rozvíjet své duchovní dary, stejně jako „dobří a věrní služebníci“ v podobenství investovali a rozvíjeli talenty, které jim dal jejich pán. Určení našich duchovních darů a jejich využití jsou důležité kroky k určení našeho životního poslání.

Důležitost zpětné vazby

Pokud se cítíte povoláni k určité službě nebo máte pocit, že máte určitý dar, je důležité zjistit, zda tento dar skutečně vlastníte. Jedním z dobrých způsobů, jak toho dosáhnout, je získat zpětnou vazbu od ostatních, konkrétně od důvěryhodných, zbožných mentorů. V rozhovoru pro časopis Journal of Applied Christian Leadership Ron Whitehead, ředitel Centra pro evangelizaci mládeže, uvádí:

Najděte si svou vášeň, ale řiďte se radami lidí, kteří mají moudrost, od těch, jejichž názoru si ceníte, abyste se ujistili, že vaší vášně můžete dosáhnout. Musíte si být jisti, že vaše vášeň odpovídá vašim darům. Pokud dokážete najít svou vášeň a další potvrzení, že máte povolání a duchovní dary k naplnění této vášně... když se tyto dvě věci shodují s vaším osobním spojením s Bohem, je nebe limitem.

Pokud se cítíte skleslí, protože nemáte v určité oblasti nadání, nebo protože máte pocit, že pracujete v oblasti, která neodpovídá vašim darům, možná je čas změnit své myšlení. Zaměřte se na používání darů, o kterých víte, že je máte, a aplikujte je ve své službě podle Boží vůle. Pamatujte: „…každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden takový, druhý onaký“ (1. Korintským 7:7).